Platforma o vysílání pracovníků

Existuje nárok na dovolenou?

Zaměstnanci vyslaní nebo dočasně přidělení do zahraničí mají podle rakouského práva po dobu vyslání nárok na placenou dovolenou.

Nárok na dovolenou existuje do té míry, pokud je rozsah dovolené podle právních předpisů vysílajícího státu nižší.

Pokud během doby vyslání nebo dočasného přidělení nemá zaměstnanec dovolenou, musí mu být bez ohledu na to placená dovolená poskytnuta po vyslání.

Rozsah nároku na dovolenou po skončení vyslání se vypočítá takto:

  • Nejprve se vytvoří rozdíl mezi nárokem na dovolenou podle rakouského práva a nárokem na dovolenou podle předpisů vysílajícího státu.
  • Následně je tento rozdíl vynásoben počtem dní vyslání nebo dočasného přidělení a je vydělen počtem dnů v roce (365 nebo 366).

Upozornění: Na pracovníky ve stavebnictví se vztahuje vlastní právo na dovolenou s ustanoveními, která se zčásti liší.

Příslušné informace najdete v bodě nabídky „Stavební práce“.

Výše nároku na dovolenou

Zaměstnanci mají za každý odpracovaný rok (= rok rozhodný pro dovolenou) nárok na placenou dovolenou v rozsahu 5 kalendářních týdnů (30 pracovních dnů u šestidenního pracovního týdne, 25 pracovních dnů u pětitýdenního pracovního týdne).

Je-li pracovní poměr kratší než jeden rok, dostane zaměstnanec poměrnou část dovolené. Ta závisí na počtu skutečně odpracovaných měsíců.
Příklad: Jedná-li se o pracovní poměr na 6 měsíců, činí dovolená polovinu běžné doby dovolené.
U pětidenního pracovního týdne tak v tomto případě přísluší zaměstnanci 13 dnů dovolené:
25/2 = 12,5 – zlomky se zaokrouhlují kupecky, tedy 13 dnů.
U šestidenního pracovního týdne 15 dnů (30/2 = 15).

Náhrada mzdy při čerpání dovolené

Během pracovního volna musí být vyplácena náhrada mzdy při čerpání dovolené, a sice ve výši odměny jako v každý pracovní den.

Čerpání dovolené

Na konkrétním termínu dovolené i trvání konkrétní dovolené se musí dohodnout zaměstnavatel a zaměstnanec. Při tom se musí brát ohled jak na potřeby zaměstnance, tak na potřeby v podniku.

Promlčení nároku na dovolenou

Není-li vyčerpána veškerá dovolená, přechází automaticky do dalšího roku rozhodného pro dovolenou.
K promlčení této „staré“ dovolené dojde ale po
2 letech od posledního dne roku, v němž vznikla. Od tohoto okamžiku již nelze vznést nárok na tuto dovolenou.

Příklad: U zaměstnance, který do práce nastoupil 1. 1. 2014, začne promlčecí lhůta pro tento rok rozhodný pro dovolenou 1. 1. 2015 a skončí 31. 12. 2016. Od tohoto okamžiku je dovolená promlčená.
Při čerpání dovolené se nejprve vždy čerpá nejstarší, ještě nevyčerpaná dovolená.

Doporučit