Platforma o vysílání pracovníků

Ručení zadavatele

Ručí zadavatel vysílajícího podniku za platové nároky vyslaných nebo dočasně přidělených zaměstnanců?

Plat, příspěvky na sociální pojištění a mzdové poplatky pro Pojišťovnu pracovníků ve stavebnictví pro dovolené a odstupné musí zaměstnavatel platit za své pracovníky, z jejichž pracovních výkonů vznikají platové nároky a povinnosti platit příspěvky na sociální pojištění a mzdové poplatky.

V mnoha případech pracují zaměstnanci v rámci plnění zakázky (smlouva o poskytnutí služby), kterou zaměstnavatel přijal od zadavatele.
Pro tyto případy stanoví řada rakouských předpisů, že zaměstnavatel ručí i za placení platu, příspěvků na sociální pojištění a mzdových poplatků.
Ručení zadavatele představuje pro zaměstnance další možnost, jak se dobrat k platu, který jim náleží.

Veřejným institucím, jako jsou například subjekty sociálního pojištění a Pojišťovna pracovníků ve stavebnictví pro dovolené a odstupné, zajišťuje ručení zadavatele i v oblastech splnění jejich pohledávek, do nichž jsou ve srovnání ze zkušenosti zahrnuty příspěvky a poplatky.

V souvislosti s vysíláním nebo přeshraničním dočasným přidělováním zaměstnanců a nárokem na minimální plat jsou s ručením zadavatele za zaměstnance, zadavatele, zaměstnavatele a zaměstnávající subjekty spojena níže popsaná specifická práva a povinnosti.

Práva vyslaných a dočasně přidělených zaměstnanců

1. Sídlo zaměstnavatele (často dodavatele) je ve třetím státě (stát není ani člen EU, ani EHP, ani to není Švýcarsko) a neprobíhají žádné stavební práce

Vyslaný zaměstnanec může uplatnit nárok na minimální plat stanovený v Rakousku i vůči zadavateli, pokud je zadavatel podnik.

Dočasně přidělený zaměstnanec může uplatnit nárok na minimální plat – vedle uplatnění vůči zaměstnavateli – i vůči zaměstnávajícímu subjektu. Při tom musí minimální plat v zásadě požadovat nejprve po svém zaměstnavateli (agentuře práce). Právní kroky, které dočasně přidělený zaměstnanec při tom musí podniknout, mohou být různé (jednoduchá výzva nebo žaloba včetně pokusu o exekuci). Závisí zejména na tom, zda zaměstnávající subjekt již uhradil agentuře práce odměnu za dočasné přidělení či nikoli.

2. Zaměstnanec provedl stavební práce

Vyslaný zaměstnanec může uplatnit nárok na minimální plat stanovený v Rakousku i vůči zadavateli stavebních prací, pokud je zadavatel přímým zadavatelem zaměstnavatele. Vůči prvnímu zadavateli (např. soukromému stavebníkovi) však lze uplatnit nárok pouze za předpokladu, že první zadavatel před zadáním věděl o nezaplacení platu nebo tuto skutečnost musel na základě zjevných známek brát skutečně za možnou a smířil se s tím. Pokud je v rámci úhybného manévru udělena po původním zadavateli a jeho dodavateli jedna nebo několik dílčích zakázek se záměrem obejít ručení původního zadavatele (který už přece není přímým smluvním partnerem zaměstnavatele), může za určitých předpokladů původní zadavatel i přesto ručit.

Přes hranice vyslaný zaměstnanec může uplatnit nárok na minimální plat stanovený v Rakousku i vůči zadavateli stavebních prací, pokud je zadavatel zaměstnávajícím subjektem zaměstnance. Při tom není nezbytné, aby zadavatel (zaměstnávající subjekt) byl přímým zadavatelem zaměstnavatele. Vůči prvnímu zadavateli však lze v zásadě uplatnit nárok pouze za předpokladu, že první zadavatel před zadáním věděl o nezaplacení platu nebo tuto skutečnost musel na základě zjevných známek brát skutečně za možnou a smířil se s tím. První zadavatel zpravidla nebude zaměstnávajícím subjektem a nebude ručit.

Aby vyslaný nebo dočasně přidělený zaměstnanec mohl uplatnit ručení zadavatele,

Pozor! Nároky na plat mohou pozbýt platnost v relativně krátkých lhůtách. BUAK by proto měla být informována co nejrychleji!

Na základě informací od vyslaného nebo dočasně přiděleného zaměstnance vytvoří BUAK podklady pro vymáhání platu. Dále podpoří zaměstnance při výpočtu mzdového požadavku a při pátrání po zadavateli, který připadá v úvahu pro ručení.
Zadavateli, dodavateli a zaměstnanci zprostředkuje výsledky svého šetření a sdělí částku platového požadavku, který existuje podle jejího nezávazného názoru.

BUAK tím odůvodní ručení zadavatele, přičemž výše ručení je omezena sdělenou částkou.

Pokud zadavatel nezaplatí částku, kterou sdělila BUAK, musí zaměstnanec podat proti zadavateli občanskoprávní žalobu. Až v tomto řízení bude rozhodnuto, zda zadavatel skutečně ručí.
Žalobu lze podat jen do devíti měsíců od splatnosti příslušného platu.

3. Zadavatel je subdodavatel v rámci veřejné zakázky

Zaměstnanec vyslaný nebo dočasně přidělený z EU, EHP nebo Švýcarska může vznést nárok na minimální plat stanovený v Rakousku i vůči zadavateli, který

  • jako podnik přijal zakázku, kterou zadal veřejný zadavatel, přičemž nemusí existovat žádný přímý dodavatelský vztah k veřejnému zadavateli,
  • je přímý zadavatel zaměstnavatele jako dílčí podnik a
  • minimálně jednu část zakázky postoupil nepřípustně dále.

Pokud je v rámci úhybného manévru udělena po původním zadavateli a jeho dodavateli jedna nebo několik dílčích zakázek se záměrem obejít ručení původního zadavatele (který už přece není přímým smluvním partnerem zaměstnavatele), může za určitých předpokladů původní zadavatel i přesto ručit.

Ve stavební oblasti podporuje BUAK zaměstnance při pátrání po zadavateli, který připadá v úvahu pro ručení. Veřejný zadavatel musí informovat o přípustnosti postoupení zakázky.

Specifické povinnosti pro zadavatele z ručení zadavatele – vztah k dodavateli (zaměstnavateli)

  • V rámci šetření údajných platových nároků u BUAK jsou všichni zadavatelé povinni poskytnout BUAK na její žádost informace o pověřených podnicích a předání výkonu stavebních prací na další subjekt. Při odepření těchto informací se po dobu odepření předpokládá, že odpírající zadavatel je i přímým zadavatelem veškerých následně pověřených podniků, a tudíž i ručí za platové požadavky zaměstnanců těchto podniků.
  • Stejné úpravy jsou stanoveny v souvislosti s ručením při zadávání dílčích zakázek v rámci veřejné zakázky ve prospěch zaměstnance.

Zadavatel (= pověřený zaměstnanec)

  • musí na žádost poskytnout BUAK informace zejména o tom, na kterých stavbách byli kteří zaměstnanci po jakou dobu zaměstnáni, které stavební výkony byly postoupeny na další subjekty a jaký plat byl zaplacen – při odepření informací nebo nesprávných informacích hrozí pokuty ve správním řízení ve výši až 10 000 eur,
  • ztratí nárok na svou cenu za dílo vůči zadavateli v rozsahu, v němž zadavatel uskutečňuje platby v souvislosti s platovým nárokem zaměstnance a hradí případné náklady na soudní řízení.

musí u již uhrazené ceny za dílo zadavateli nahradit částku, kterou zadavatel musí vynaložit na platové nároky a případné náklady na soudní řízení.