Jakou pracovní dobu je nutné dodržovat?

Kde je upravena pracovní doba a doba odpočinku?

1. V zákoně

• Pro velkou část zaměstnanců v Zákoně o pracovní době (AZG) a v Zákoně o době odpočinku (ARG).
• Pro děti a mládež v Zákoně o zaměstnávání dětí a mládeže (KJBG).
• Pro pekaře v Zákoně o pracovnících pekáren, pro pracovníky ústavů zdravotní péče v Zákoně o pracovní době v ústavech zdravotní péče.
• Pro pracovnice, na které se vztahuje pracovněprávní ochrana matek, jsou další omezení uvedena v Zákoně o pracovněprávní ochraně matek (MSchG).

2. V kolektivních smlouvách a za určitých předpokladů i v podnikových dohodách.

• Informace na toto téma v tematickém bloku Kolektivní smlouvy -> Pracovní doba a přesčasy

Běžná pracovní doba

Ústava
Denní běžná pracovní doba (tedy bez práce přesčas) činí 8 hodin, týdenní běžná pracovní doba (bez práce přesčas) 40 hodin.
Četné kolektivní smlouvy předpokládají kratší týdenní běžnou pracovní dobu.

Přípustné odchylky

• Kolektivní smlouva může denní běžnou pracovní dobu prodloužit až na 10 hodin.
• Kolektivní smlouva může kromě toho v jednotlivých týdnech povolit prodloužení pracovní doby nejvýše na 48 hodin a na až 9 až 10 hodin denně, pokud v rozhodném období týdenní pracovní doba nepřekročí v průměru 40 hodin (případně běžnou pracovní dobu stanovenou v kolektivní smlouvě).
• K dosažení delší doby volna (např. kratší pátek) lze pracovní dobu rozložit jinak. Při tom může denní běžná pracovní doba v jednotlivé dny činit až 9 hodin.
• Jsou-li k dosažení delší doby volna využity pracovní dny mezi svátky, lze je napracovat v průběhu maximálně 13 po sobě jdoucích týdnů (včetně týdne s pracovním dnem mezi svátky). Při tom může denní běžná pracovní doba činit maximálně 10 hodin a týdenní běžná pracovní doba maximálně 50 hodin.
• Na základě podnikové dohody nebo v podnicích bez podnikové rady na základě individuální dohody může být denní běžná pracovní doba prodloužena maximálně na 10 hodin, aby byl umožněn čtyřdenní týden.

• Práce přesčas vzniká, když je překročena buď denní, nebo týdenní běžná pracovní doba.
• Týdně je povoleno maximálně 20 přesčasových hodin.
• Jsou-li vyčerpány všechny možnosti, může příslušný inspektorát práce po doložení naléhavé potřeby na žádost zaměstnavatele povolit ještě další prodloužení pracovní doby.
  Denní pracovní dobu přesahující 12 hodin a týdenní pracovní dobu přesahující 60 hodin však může inspektorát práce povolit pouze v případě, je-li to ve veřejném zájmu.
• Je ponecháno na vůli zaměstnanců, zda přesčasové hodiny bez udání důvodu odmítnou, bude-li těmito přesčasovými hodinami překročena denní pracovní doba 10 hodin nebo týdenní pracovní doba 50 hodin. Nesmí být proto poškozeni.

• Včetně přesčasových hodin smí být denní pracovní doba maximálně 12 hodin, nejsou-li v rakouském zákonu o pracovní době výslovně povoleny výjimky: např. pro určité přípravné a závěrečné práce, jako např. závěrečná péče o zákazníka v obchodě.
• Týdenní pracovní doba včetně možných přesčasových hodin smí být maximálně 60 hodin, nejsou-li v zákoně o pracovní době výslovně povoleny výjimky.
• Ve zúčtovacím období 17 týdnů nesmí však průměrná týdenní pracovní doba překročit 48 hodin.

1. Práce na směny

• V průměru směnového turnusu je nutné dodržet týdenní běžnou pracovní dobu.
• V jednotlivých týdnech nesmí pracovní doba překročit 60 hodin.

2. Pružná pracovní doba

• Začátek a konec denní běžné pracovní doby si zaměstnanci určují sami v dohodnutém časovém rámci.
• Pružnou pracovní dobu musí upravovat podniková dohoda, v podnicích bez podnikové rady písemná dohoda (dohoda o pružné pracovní době).
• Denní běžná pracovní doba nesmí překročit 10 hodin. Prodloužení denní běžné pracovní doby až na dvanáct hodin je povoleno, počítá-li dohoda o pružné pracovní době s tím, že časový kredit může být spotřebován během celého dne a není vyloučena spotřeba v souvislosti s týdenní dobou odpočinku.
• Týdenní běžná pracovní doba smí v období pružné pracovní doby překročit 40 hodin v průměru jen za předpokladu, že jsou stanoveny možnosti převodu časového kreditu.
• V jednotlivých týdnech nesmí běžná pracovní doba překročit 60 hodin.

3. Pracovní pohotovost

• Pokud do pracovní doby zaměstnance pravidelně a ve značném rozsahu spadá pracovní pohotovost, může být denní běžná pracovní doba prodloužena až na 12 hodin a týdenní běžná pracovní doba až na 60 hodin.
• Z důvodu práce přesčas smí být denní pracovní doba prodloužena maximálně na 13 hodin a týdenní pracovní doba maximálně na 60 hodin.
• Předpokladem je povolení v kolektivní smlouvě, ve zvláštních případech podnikovou dohodou nebo na žádost příslušným inspektorátem práce.

4. Práce v desetidenním cyklu

• je zpravidla práce 10 pracovních dnů, po nichž následují 4 dny pracovního klidu.
• Kolektivní smlouva ji může povolit v případě zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni na velkých stavbách ve veřejném zájmu nebo na stavbách stavebních opatření v korytech horských říček a protilavinových opatření v horských regionech.
• Týdenní běžná pracovní doba nesmí v průměru překročit v rozhodném období dvou týdnů 40 hodin (např. první týden: 63 hodin, druhý týden: 17 hodin).
• Denní běžná pracovní doba nesmí překročit 9 hodin.

5. Mimořádné případy

• Pro přechodné a neodložitelné práce, které musí být z nepředvídaných a neodvratitelných důvodů okamžitě provedeny k odvrácení bezprostředního nebezpečí pro bezpečný život nebo pro zdraví lidí nebo v případě nouze nebo které jsou žádoucí k odvrácení nepřiměřené ekonomické věcné škody, a když nelze pro dosažení tohoto účelu přijmout jiná realizovatelná opatření,
  lze překročit vymezení pracovní doby, případně nedodržet přestávky a dobu odpočinku

Práce musí být písemně ohlášeny nejpozději do 4 dnů od jejich začátku příslušnému inspektorátu práce.

• Činí-li denní pracovní doba více než 6 hodin, musí být denní pracovní doba přerušena přestávkou o délce minimálně 30 minut.
• Při nepřetržité pracovní době může být při částečně nepřetržité pracovní době přestávka nahrazena krátkými pauzami přiměřené délky.

Denní doba odpočinku

Po ukončení denní pracovní doby musí být zaměstnancům poskytnuta nepřerušená doba odpočinku v minimální délce 11 hodin.
Kolektivní smlouva může nepřerušenou dobu odpočinku zkrátit na minimálně 8 hodin, pokud v příštích 10 kalendářních dnech bude jiná doba odpočinku odpovídajícím způsobem prodloužena.
Prodloužení až na 10 hodin je ale možné pouze v případě, že jsou v kolektivní smlouvě stanovena další opatření k zajištění zotavení zaměstnanců.

1. Odpočinek o víkendu

• Zaměstnanci mají v jednom kalendářním týdnu nárok na nepřerušenou dobu odpočinku v délce 36 hodin, do nichž musí spadat neděle.
• Odpočinek o víkendu musí začít nejpozději v sobotu ve 13:00 hodin.

Zaměstnanci, kteří provádějí bezpodmínečně nutné závěrečné, úklidové nebo údržbářské práce, mohou však být zaměstnáni nejdéle do 15:00 hodin.
Při napracování pracovního dne mezi dvěma svátky musí odpočinek o víkendu začít nejpozději v sobotu v 18:00 hodin.

2. Doba odpočinku o svátcích

Zaměstnanci mají o svátcích nárok na nepřerušenou dobu odpočinku v délce minimálně 24 hodin. Začátek odpočinku o svátcích musí být mezi 0:00 a 6:00 hod ve svátek.

Svátky jsou tyto:

1. leden (Nový rok)
6. leden (Tři králové)
Velikonoční pondělí
1. květen (Svátek práce)
Nanebevstoupení Páně
Svatodušní pondělí
Boží tělo
15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie)
26. říjen (Den státnosti Rakouska)
1. listopad (Svátek Všech svatých)
8. prosinec (Neposkvrněné početí Panny Marie)
25. prosinec (1. svátek vánoční)
26. prosinec (2. svátek vánoční).

Při práci o svátcích je navíc k běžné mzdě vyplácena odměna za odpracované hodiny.

Osobní svátek

Zaměstnanec si může okamžik nástupu jednoho dne své dovolené určit jednostranně jednou za příslušný rok. Zaměstnanec je povinen tento okamžik oznámit písemně nejpozději tři měsíce předem.

Je ponecháno na vůli zaměstnance, zda si na žádost zaměstnavatele oznámený den dovolené nevybere. V tomto případě má zaměstnanec nadále nárok na tento den dovolené. Dále má za oznámený den kromě náhrady mzdy za dovolenou nárok na odměnu náležející za odvedenou práci, celkem tedy dvojnásobnou odměnu, čímž je právo na osobní svátek vyčerpáno.

1. Mimořádné případy

Pro přechodné a neodložitelné práce, které musí být z nepředvídaných a neodvratitelných důvodů okamžitě provedeny k odvrácení bezprostředního nebezpečí pro bezpečný život nebo pro zdraví lidí nebo v případě nouze nebo které jsou žádoucí k odvrácení nepřiměřené ekonomické věcné škody, a když nelze pro dosažení tohoto účelu přijmout jiná realizovatelná opatření, smí zaměstnanci
pracovat i během odpočinku o víkendech a o svátcích.

Práce musí být písemně ohlášeny nejpozději do 4 dnů od jejich začátku příslušnému inspektorátu práce.

2. Výjimky z odpočinku o víkendech a o svátcích

a) U určitých činností jsou ve Vyhlášce k zákonu o době odpočinku stanoveny výjimky, např. pro

• pohostinství,
• volnočasové provozy,
• dopravu,
• zdravotnictví,
• divadla, muzea, atd.,
• havarijní a záchranné služby,
• servis.

b) S cílem zabránit ekonomickému znevýhodnění a zajištění zaměstnání mohou být v kolektivních smlouvách stanoveny další výjimky.

c) Zemský hejtman může povolit další výjimky formou vyhlášky, pokud existuje mimořádná regionální potřeba zásobovacích služeb.

d) Spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí, zdraví a ochrany spotřebitelů může v konkrétních případech (např. při vybudování nové provozovny) povolit další časově omezené výjimky.

e) V případě zvláštní přechodné potřeby mohou být v podnikové dohodě povoleny výjimky z odpočinku o víkendech a svátcích o čtyřech víkendech nebo svátcích na zaměstnance a rok. Výjimka z odpočinku o víkendech nesmí být realizována o čtyřech po sobě jdoucích víkendech.
V podnicích bez podnikové rady může být takováto výjimka povolena i individuální dohodou. V tomto případě je ponecháno na vůli zaměstnance, zda práci o víkendu a svátku bez uvedení důvodů odmítne. Nesmí být proto poškozeni.

Ve všech případech mají zaměstnanci pracující o víkendu místo odpočinku o víkendu nárok na nepřetržitou dobu odpočinku v délce 36 hodin během kalendářního týdne, přičemž musí být zahrnut celý pracovní den.

Pokud zaměstnanci pracují během týdenní doby odpočinku, která je pro ně stanovena v rozložení pracovní doby, mají v následujícím pracovním týdnu nárok na náhradní volno.
Rozsah náhradního volna musí odpovídat odpracované době v období 36 hodin před začátkem práce v dalším týdnu.
Náhradní volno musí být bezprostředně před začátkem následující týdenní doby odpočinku, nebylo-li před nástupem do práce, za kterou náhradní volno přísluší, dohodnuto jinak.

Rozpis „plánu pracovní doby“

• Tento rozpis musí být vyvěšený na vhodném, pro zaměstnance snadno přístupném místě.
• Musí uvádět začátek a konec běžné pracovní doby, počet a dobu trvání přestávek (nebo obecných přestávek), jakož i týdenní dobu odpočinku.
• V případě pružné pracovní doby musí vyvěšený rozpis obsahovat rámec flexibilní pracovní doby, případné možnosti převodu a trvání a stav týdenní doby odpočinku.
• Při použití elektronických systémů je nutné zajistit přístup zaměstnanců k elektronicky evidovaným údajům.

Rozpisy skutečného výkonu pracovní činnosti

O skutečně odpracované pracovní době všech vyslaných zaměstnanců musí být vedeny záznamy.
Záznamy musí být stejně jako jiné podklady, které umožňují mzdovou kontrolu, připraveny k předložení na místě výkonu práce.
Porušení povinnosti vést a zpřístupnit rozpisy pracovní doby je přísně postihováno a trestáno pokutami až do výše 10 000 eur, v případě opakovaného provinění až do výše 20 000 eur.

Rozpisy pracovní doby musí obsahovat:

• začátek a konec skutečné pracovní doby,
• délku a trvání přestávek a
• případná rozhodná období.