Jak prosadím své nároky?

Prosazení osobám příslušejících, individuálních nároků – občanskoprávní řízení

Zaměstnanci/zaměstnankyně mohou v Rakousku své individuální nároky vůči zaměstnavateli/zaměstnavatelce prosadit pouze žalobou k pracovnímu a sociálnímu soudu (občanskoprávní řízení).

Vyslaní/vyslané nebo dočasně přidělení/přidělené zaměstnanci/zaměstnankyně mohou pracovněprávní nároky vůči svému zaměstnavateli vznést formou žaloby u pracovního a sociálního soudu v Rakousku, který je pro místo výkonu práce místně příslušný.
Místně příslušný pracovní a sociální soud v Rakousku najdete na webové stránce help.gv.at – pod Dotaz na úřad.
Protože úředním jazykem je němčina a podání žaloby je často spojeno s jazykovými komplikacemi, je v mnoha případech smysluplná podpora:

• Místně příslušná komora pro dělnické profese a technicko-hospodářské pracovníky může podpořit formou odborného poradenství.
  Předpokladem pro podporu je osobní přítomnost k nároku oprávněného zaměstnance / k nároku oprávněné zaměstnankyně.
   
• Místně příslušný zemský soud jako Pracovní a sociální soud má každý týden v úterý od 08:00 do 12:00 hodin „úřední den“ s bezplatným poradenstvím.
  V tomto termínu lze žalobu podat ústně.
  Doporučuje se předchozí telefonické ohlášení.

Do Rakouska vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci / vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnankyně mohou v Rakousku nabyté nároky uplatnit vůči svému zaměstnavateli / své zaměstnavatelce také v tom státě,

• v němž má své sídlo zaměstnavatel/zaměstnavatelka
  nebo
• v němž se nachází obvyklé místo výkonu pracovní činnosti.

Pozor! Pracovněprávní nároky mohou podle rakouského práva zaniknout v relativně krátkých lhůtách. Proto se doporučuje, aby nároky byly uplatněny co nejrychleji!

Prosazení spravedlivých poměrů obecně – trestně-správní řízení

Překročení zákona však může oznámit správním orgánům i každá osoba (zaměstnanec/zaměstnankyně nebo každá jiná osoba), jíž je známo, že nejsou dodržovány pracovněprávní předpisy veřejného práva (např. o minimální mzdě, pracovní době, bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti).

Na jaká úřední místa v Rakousku se můžete obrátit pro prosazení svých nároků, najdete přehledně v tomto souboru ke stažení.

Příklad nižší mzdy, než je minimální mzda:

Žaloba u pracovního a sociálního soudu a oznámení správním orgánům

V případě příliš nízké odměny mohou vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci / vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnankyně vymáhat rozdíl žalobou u pracovního a sociálního soudu.
Odměna, která je tak nízká, že je nižší než úroveň minimální mzdy („nedostatečná odměna“), je v Rakousku trestná podle trestně-správního práva.
Nezávisle na případné žalobě u pracovního a sociálního soudu mohou vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci / vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnankyně oznámit podezření na odměnu nižší než minimální mzda také u následujících úřadů:

• Úřad pro boj proti podvodům
• Kompetenční centrum pro boj proti mzdovému a sociálním dumpingu (LSDB) Rakouské zdravotní pojišťovny
• Okresní správní úřad (okresní hejtmanství, městský magistrát, magistrát, ve Vídni Magistrátní okresní úřad)
• A v případě stavebních prací také u Fondu dovolených a náhrad pro pracovníky ve stavebnictví (BUAK)

Oznámení ověřují úřady samostatně a kontrolují přiměřenost odměny.
V případě podezření zahájí okresní správní úřad trestně-správní řízení.
Trestně-správní řízení je v případech vyslání nebo přeshraničního dočasného přidělení pracovních sil vedeno typicky proti zaměstnavateli/zaměstnavatelce se sídlem mimo Rakousko.

Trestně-správní řízení může mít tyto výsledky:

• uložení peněžitého trestu zaměstnavateli/zaměstnavatelce,
• zákaz činnosti zaměstnavatele/zaměstnavatelky v Rakousku na dobu jednoho roku až pěti let, nebo
• zastavení řízení.