Jak prosadím své nároky?

Prosazení osobně příslušných, individuálních nároků – občanskoprávní řízení

Zaměstnanci mohou v Rakousku své individuální nároky vůči zaměstnavateli prosadit pouze žalobou k pracovnímu a sociálnímu soudu (občanskoprávní řízení).
Vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci mohou pracovněprávní nároky vůči svému zaměstnavateli vznést formou žaloby u pracovního a sociálního soudu v Rakousku, který je pro místo výkonu práce místně příslušný.
Místně příslušný pracovní a sociální soud v Rakousku najdete na internetové stránce help.gv.at – v části Dotaz pro úřad.
Protože úředním jazykem je němčina a podání žaloby je často spojeno s jazykovými komplikacemi, je v mnoha případech smysluplná podpora:

• Místně příslušná komora pro dělnické profese a technicko-hospodářské pracovníky může poskytovat odborné poradenství.
  Předpokladem pro podporu je osobní přítomnost zaměstnance oprávněného z nároku, jeho schopnost dorozumět se německy nebo anglicky nebo jeho vystoupení v doprovodu tlumočící osoby.
   
• Místně příslušný zemský soud jako pracovní a sociální soud má každý týden v úterý od 8:00 do 12:00 hodin „úřední den“ s bezplatným poradenstvím.
  V tomto termínu lze žalobu podat ústně.
  Doporučuje se předchozí telefonické přihlášení.

Zaměstnanci vyslaní nebo dočasně přidělení do Rakouska mohou nároky nabyté v Rakousku uplatnit vůči zaměstnavateli i v tom státě,

• v němž má sídlo zaměstnavatel
  nebo
• v němž se nachází obvyklé místo výkonu pracovní činnosti.

Pozor! Pracovněprávní nároky mohou podle rakouského práva zaniknout v relativně krátkých lhůtách. Proto se doporučuje, aby nároky byly uplatněny co nejrychleji!

Prosazení spravedlivých poměrů obecně – trestně-správní řízení

Překročení zákona může správním orgánům oznámit ale i každá osoba (zaměstnavatel nebo každá další osoba), jíž je známo, že nejsou dodržovány pracovněprávní předpisy veřejného práva (např. o minimální mzdě, pracovní době, bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti).

Na jaké úřady v Rakousku se můžete obrátit při výkonu svých nároků, najdete v tomto dokumentu ke stažení!

Příklad nižšího platu, než je minimální mzda:
Žaloba u pracovního a sociálního soudu a oznámení správním orgánům

V případě příliš nízkého platu mohou vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci vznést nárok na rozdíl žalobou u pracovního a sociálního soudu.
Minimální plat, který je tak nízký, že je nižší než úroveň minimální mzdy („nedostatečný plat“), lze v Rakousku potrestat podle trestně-správního práva.
Nezávisle na případné žalobě u pracovního a sociálního soudu mohou vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci oznámit podezření na plat nižší než minimální mzda i u následujících úřadů:

• Finanční policie
• Kompetenční centrum LSDB pojišťovny Wiener Gebietskrankenkasse
• Krajské správní orgány (krajské hejtmanství, městský magistrát, magistrát, ve Vídni magistrátní krajský úřad)
• a v případě stavebních prací i u Pojišťovny pracovníků ve stavebnictví pro dovolené a odstupné (BUAK)

Oznámení ověřují úřady samy a kontrolují přiměřenost platu.
V případě podezření zahájí krajský správní orgán trestně-správní řízení.
Trestně-správní řízení je v případech vyslání nebo přeshraničního dočasného přidělení pracovních sil vedeno zpravidla proti zaměstnavateli, který nemá sídlo v Rakousku.

Trestně-správní řízení může mít tyto výsledky:

• uložení pokuty zaměstnavateli,
• zákaz další činnosti zaměstnavatele v Rakousku nebo
• zastavení řízení.