Platforma o vysílání pracovníků

Co upravují kolektivní smlouvy v Rakousku?

V této tematické oblasti se seznámíte s obecnými pojmy a nejčastějšími obsahy kolektivních smluv.

V kolektivní smlouvě je obsaženo mnoho práv zaměstnanců, která nejsou upravena zákonem nebo podrobně, např.:

  • minimální mzdy a platy, odměny učňů,
  • roční, příp. pravidelná zvýšení mezd a platů,
  • mzdové, příp. platové schéma s klasifikací, povýšením a započítáním předchozích pracovních poměrů,
  • příplatky za určité činnosti,
  • vánoční odměna a příspěvek na dovolenou,
  • běžná pracovní doba mezi 35 a 40 hodinami týdně,
  • příplatek za práci přesčas ve výši 50 % a více podle doby, kdy je práce vykonávána (např. 100% příplatek za neděli a práci v noci),
  • vyšší základní hodinová mzda pro výpočet odměny za práci přesčas,
  • přirážky za práci v noci nebo o nedělích,
  • delší dovolená pro osoby se zdravotním postižením,
  • 24. a 31. prosinec jako dny pracovního klidu,
  • započítání mateřské dovolené do odstupného,
  • započítání mateřské dovolené při povýšení, při pokračování ve výplatě mzdy, do výpovědní lhůty a délky dovolené,
  • nárok na volno v určitém časovém rozsahu v souvislosti s určitými událostmi (stěhování, svatba, příp. registrace partnerství, úmrtí, narození dítěte, cesty na úřady atd.),
  • úpravy pro služební cesty, náhradu výdajů spojených s výkonem zaměstnání a platbu za kilometr.

Pojmy a typický obsah kolektivních smluv

Mzda a plat

Pracovní doba a přesčasy

Dovolená

Pokračování ve výplatě mzdy v případě nemoci

Příplatky a přirážky

Mzda a plat

Minimální plat, příp. minimální mzda

V Rakousku nestanovuje minimální mzdu, příp. minimální plat, zákon.
Minimální mzda, příp. plat, musí být dohodnuty při jednání o kolektivní smlouvě mezi odbory a svazy zaměstnavatelů.

Zvýšení mzdy, příp. platu
Zvýšení mzdy, příp. platu se týkají zpravidla minimální mzdy nebo platu a dojednávají se v rámci vyjednávání kolektivní smlouvy mezi odbory a svazy zaměstnavatelů. Ty se liší podle oboru.

Mzdový, příp. platový řád (mzdové/platové schéma)

V kolektivních smlouvách je mzdový, příp. platový řád s obecnými pravidly k výpočtu minimálních mezd, příp. platů za různé činnosti, jakož i mzdové, příp. platové schéma.

Třídy zaměstnání

V kolektivní smlouvě se minimální mzda, příp. plat počítá podle určitých kritérií.
Schémata tříd zaměstnání označují určité profesní činnosti a tvoří základ pro výpočet výplaty podle kolektivní smlouvy v oboru, o němž pojednává kolektivní smlouva.

Kritéria klasifikace

Aby mohla být stanovena minimální mzda, příp. minimální plat podle kolektivní smlouvy, jsou činnosti ohodnoceny podle různých kritérií.
Na jednu stranu to zahrnuje opis vykonávané činnosti, který zčásti obsahuje konkrétní označení profese. Navíc hrají roli ještě kvalifikace (jako například vzdělání) a odborné zkušenosti.
V kolektivních smlouvách pro technicko-hospodářské pracovníky je kromě toho důležitým kritériem pro stanovení platu započítání předchozích pracovních poměrů.

Přeřazení a povýšení

Mnoho kolektivních smluv obsahuje úpravy týkající se povýšení a přeřazení v rámci mzdového, příp. platového schématu. Zde jsou důležitá především odpracovaná léta nebo změna činnosti.
Povýšení znamená, že se minimální mzda, příp. plat podle kolektivní smlouvy zvýší v rámci jedné třídy zaměstnání – většinou tomu tak je po určité době (např. po dvou letech – „dvouletý skok“).
Při přeřazení jsou zaměstnanci přeřazeni v rámci jednoho mzdového, příp. platového schématu z jedné třídy zaměstnání do jiné třídy. Často k tomu dochází při změně profesní činnosti nebo po určitých odpracovaných letech.

Pracovní doba a přesčasy

Pracovní doba

Pracovní doba je doba od začátku práce do konce práce bez ohledu na přestávky.
Délka cesty do práce nebo z práce není zásadně pracovní dobou. Zde mnohé kolektivní smlouvy ale stanoví úpravy, které jsou pro zaměstnance výhodnější.

Běžná pracovní doba

Zákonná běžná pracovní doba činí 8 hodin denně, případně 40 hodin týdně.
V mnoha kolektivních smlouvách je ale stanovena zkrácená běžná pracovní doba (např. 38,5 hodiny týdně).
S ohledem na rozložení týdenní pracovní doby na jednotlivé pracovní dny však existuje mnoho výjimek. Například pro prodloužený odpočinek o víkendu díky „kratšímu pátku“ je povoleno prodloužení denní běžné pracovní doby na 9 hodin.

Práce na částečný pracovní úvazek

Práce na částečný pracovní úvazek je vykonávána, když je dohodnutá týdenní pracovní doba kratší než běžná pracovní doba stanovená zákonem nebo kolektivní smlouvou (např. 25 hodin týdně).

Práce přesčas

O práci přesčas hovoříme, když zaměstnanec vykonává pracovní činnost nad zákonnou běžnou pracovní dobu v délce 40 hodin týdně, případně denní běžnou pracovní dobu v délce 8 hodin.
Běžná pracovní doba 40 hodin týdně, příp. 8 hodin denně může být v rámci zákona o pracovní době ale rozložena jinak nebo může být prodloužena (např. dohoda o pružné pracovní době, propočet pracovní doby).

Příplatek za práci přesčas

Zaměstnanci dostávají za každou odpracovanou hodinu přesčasu příplatek ve výši minimálně 50 procent.
Pokud zaměstnanci souhlasí místo toho s časovým vyrovnáním, přísluší jim za jednu hodinu přesčasu 1,5 hodiny časového vyrovnání.
Mimo to jsou v mnoha kolektivních smlouvách stanoveny vyšší příplatky za práci v noci, o svátcích a o nedělích.
Vyměřovací základ pro příplatky je zpravidla běžná hodinová odměna (i zde jsou zčásti v kolektivních smlouvách výhodnější úpravy).

Práce navíc

Práce navíc je uplatňována u zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, pokud je tato práce vykonávána nad jejich dohodnutý rozsah běžné pracovní doby (např. 20 hodin týdně podle pracovní smlouvy) a do zákonného rozsahu běžné pracovní doby (zpravidla 40 hodin týdně).
Práce přesčas jsou až hodiny odpracované nad zákonný rozsah běžné pracovní doby.

Přirážka za práci navíc

Za odpracovanou hodinu práce navíc náleží v zásadě zákonná přirážka ve výši 25 procent.
Platí zde výjimky: Např. tato přirážka za práci navíc odpadá, když jsou hodiny práce navíc využity ve stanoveném období v délce tří měsíců k časovému vyrovnání (poměr 1:1).
Kolektivní smlouvy mohou i zde stanovit jinou úpravu (např. odkdy připadají přirážky za práci navíc).
Je-li v kolektivní smlouvě například stanovena běžná pracovní doba v délce 38 hodin týdně a práce navíc bez přirážky v rozsahu 1,5 hodiny, platí to i pro zaměstnance na částečný pracovní úvazek (tzn. 1,5 hodiny práce navíc jsou vždy zdarma).

Pružná pracovní doba

Pokud si zaměstnanci mohou začátek a konec své denní pracovní doby v časovém rámci určovat sami, hovoří se o pružné pracovní době.
V podnicích s podnikovou radou musí být ujednání o pružné pracovní době upravena ve formě podnikové dohody. V podnicích bez podnikové rady to probíhá formou písemných individuálních dohod s jednotlivými zaměstnanci.

Propočitatelná pracovní doba (rozhodné období, pásmové modely)

V mnoha kolektivních smlouvách je stanoveno, že běžná pracovní doba smí být prodloužena na více než 40 hodin týdně (např. až na 44 hodin), pokud v průměru není ve stanoveném období překročena týdenní běžná pracovní doba podle kolektivní smlouvy (většinou 38,5 hodiny). To znamená, že v jednom týdnu se pracuje delší a v druhém zase kratší dobu.
V rozhodném období pak nejsou žádné přesčasy.

Práce na směny

Pokud se na jednom pracovišti střídá v jeden pracovní den více zaměstnanců („sdílejí pracovní místo“), hovoří se o práci na směny.
Pracovní doba jednotlivých směn musí být stanovena v plánu směn.

Napracování pracovní doby

Pro dosažení delšího volna ve spojení se svátky se zaměstnanci mohou se svým zaměstnavatelem dohodnout, že v jiné dny v týdnu budou zato pracovat déle.
Toto napracování se v praxi vyskytuje často v souvislosti s pracovním dnem mezi dvěma svátky. Lze ale napracovat i několik pracovních dnů (např. mezi Vánocemi a Novým rokem).

Práce o svátcích, odpočinek o svátcích a dny pracovního volna

Pokud se z důvodu svátku nemá pracovat, přísluší zaměstnancům/zaměstnankyním taková odměna, která by jim zpravidla náležela – tedy i bez výpadku práce z důvodu svátku („odměna za svátek“).
Pracují-li zaměstnanci/zaměstnankyně o státem stanoveném svátku („práce ve svátek“), jsou jim vedle odměny za svátek buď zaplaceny odpracované hodiny, nebo si dohodnou časové vyrovnání v rozsahu odpracovaných hodin.
Tento „den náhradního volna“ musí zahrnovat minimálně jeden kalendářní den nebo 36 hodin.
Také tuto problematiku často upravují kolektivní smlouvy.

Dny pracovního volna

Dny pracovního volna jsou zákonem stanovené svátky v Rakousku, ve které mají všichni zaměstnanci / všechny zaměstnankyně volno při zachování jejich odměny.
Kromě toho stanoví kolektivní smlouvy v jednotlivých oborech jako svátek i 24. a 31. prosinec.
Podrobnější informace najdete v části „Jakou pracovní dobu je nutné dodržovat?

Dovolená

Rok rozhodný pro dovolenou

Rok rozhodný pro dovolenou začíná v zásadě v den nástupu zaměstnance do podniku (vždy roční období). Je zpravidla totožný s pracovním rokem. V podniku však může být rok rozhodný pro dovolenou převeden na kalendářní rok.

Náhrada mzdy při čerpání dovolené

Náhrada mzdy při čerpání dovolené je odměna (mzda, příp. plat), kterou zaměstnanec dostává během své dovolené.
Zaměstnancům přísluší taková odměna, která by jim normálně náležela – tedy i bez nástupu na dovolenou (= zásada prostoje – zde musí být zohledněna například i pravidelná práce přesčas).
Náhrada mzdy při čerpání dovolené se nesmí zaměňovat za příspěvek na dovolenou. Příspěvek na dovolenou se vyplácí navíc a jedná se o zvláštní platbu.

Zvláštní platby, příspěvek na dovolenou a vánoční odměna

Zvláštní platby nejsou stanoveny zákonem, nýbrž je upravují především kolektivní smlouvy.
Typickými zvláštními platbami jsou příspěvek na dovolenou a vánoční odměna, které jsou označovány i jako 13. a 14. plat, příplatek za dovolenou a vánoční prémie.
Příspěvek na dovolenou a vánoční odměna jsou vypláceny většinou v létě a v zimě a jsou přibližně ve výši měsíčního platu, příp. měsíční mzdy.

Vyslaným nebo dočasně přiděleným zaměstnancům musí však být zvláštní platby poskytnuty za dobu vyslání nebo dočasného přidělení alikvótně s běžnou odměnou – zpravidla již s příslušnou měsíční mzdou, i když kolektivní smlouva předpokládá výplatu celé částky až později.

Pokud je zaměstnanec vyslán do Rakouska i jen v řádu dnů, musí mu být zvláštní platby vyplaceny i jen za tyto dny.

Pokračování ve výplatě odměny v případě nemoci

Pokud mají zaměstnanci/zaměstnankyně podle nařízení EU (ES) č. 883/2004 v Rakousku sociální pojištění, musí zaměstnavatelé/zaměstnavatelky v případě pracovní neschopnosti z důvodu nemoci dále vyplácet podle rakouských právních předpisů svým zaměstnancům/zaměstnankyním po určitou dobu mzdu.

Zásadně mají zaměstnanci/zaměstnankyně v případě nemoci nárok na mzdu po dobu 6 týdnů.
Po jednom odpracovaném roce se nárok zvyšuje na 8 týdnů, po 15 odpracovaných letech na 10 týdnů a po 25 letech na 12 týdnů.
Kolektivní smlouvy mohou obsahovat výhodnější úpravu než zákon.

Příplatky a přirážky

Další mzdové složky mohou příslušet ve formě přirážek nebo příplatků.

Přirážky přísluší např. za určité práce: za práci navíc a práci přesčas, za práci v neděli a o svátcích nebo v obchodě za práci během prodloužené otevírací doby.
Mnohé jsou upraveny v zákonech, jiné pouze v kolektivních smlouvách.
Příplatky jsou většinou upraveny kolektivními smlouvami a nenacházejí se v žádném zákoně, např.:

  • příplatky za práci mimo podnik (např. příplatek za montážní práce)
  • za práci ve ztížených pracovních podmínkách nebo
  • za práci v noci.