Jak je upravena dovolená a postup pojišťovny nároků na dovolenou pro zaměstnance, kteří jsou vysláni nebo dočasně přiděleni do Rakouska?

Proč jsou vysílající podniky vůbec zahrnovány do postupu rakouské pojišťovny nároků na dovolenou?

Podle evropských právních předpisů, např. podle směrnice 96/71/ES přijaté v roce 1996, musí členské státy EU zajistit, aby zaměstnanci, kteří byli vysláni na jeho výsostné území, obdrželi stejnou minimální roční dovolenou jako zaměstnanci s obvyklým místem pracoviště na jejich výsostném území.
Rakouské předpisy o vysílání zaměstnanců a o přeshraničním dočasném přidělování pracovních sil zavazují vysílající podniky k tomu, aby svým zaměstnancům poskytly minimálně takovou placenou dovolenou, která má být poskytnuta podle rakouských předpisů.

V souvislosti s právem týkajícím se dovolené ve stavebnictví platí v Rakousku zvláštní předpisy. Ty vycházejí ze zkušenosti, že stavební práce jsou většinou závislé na povětrnostních podmínkách, jsou sezónního charakteru a vyznačují se silnou fluktuací a častými přerušeními pracovního poměru.

Aby i stavební dělníci mohli čerpat dovolenou a dosáhnout pro to nezbytnou minimální dobu zaměstnání, je v Rakousku od roku 1946 zakotven postup pojišťovny nároků na dovolenou pro stavebnictví.
Rakouský postup pojišťovny nároků na dovolenou je nutné uplatňovat i na vysílání a přeshraniční dočasné přidělování pracovníků.
Poplatky za dovolenou, které vysílající podniky musí platit rakouské Pojišťovně pracovníků ve stavebnictví pro dovolené a odstupné (BUAK), slouží k pokrytí nároků na dovolenou, které získávají vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci v Rakousku.

Jak vyplývá ve stavebnictví nárok na dovolenou u zaměstnanců, kteří byli do Rakouska vysláni nebo dočasně přiděleni?

• Zaměstnanci získají při vyslání nebo dočasném přidělení do Rakouska poměrný nárok na dovolenou od prvního dne zaměstnání.
   
• Nárok na dovolenou roste proporcionálně s délkou zaměstnání v Rakousku.
  Výše nároku na dovolenou závisí na počtu tzv. čekacích týdnů, které zaměstnanec nashromáždil.
  Čekací týden odpovídá kalendářnímu týdnu, v němž pracoval 5 pracovních dnů.
   
• Nároky na výplatu náhrady mzdy při čerpání dovolené vznikají vůči Pojišťovně pracovníků ve stavebnictví pro dovolené a odstupné (BUAK) pouze u těch očekávaných nároků, za které zaměstnavatel zaplatil BUAK poplatky za dovolenou.
   
• Za kalendářní rok (52 čekacích týdnů) lze dosáhnout nároku na dovolenou v délce maximálně 25 pracovních dnů.
  Od 1150 čekacích týdnů lze dosáhnout nároku na dovolenou v délce maximálně 30 pracovních dnů.
  V tomto případě je rozhodující i doba stavebních prací v zahraničí, je-li doložena (viz bod nabídky Vysílání / dočasné přidělování pracovníků ve stavebnictví). 
   
• V předpisu měsíčních poplatků za dovolenou BUAK sděluje zaměstnanci, v jaké výši jsou dny dovolené a nárok na náhradu mzdy při čerpání dovolené k dispozici.
   
• Zaměstnanci navíc dostávají jednou za čtvrtroku informaci o době zaměstnání uložené u BUAK a o nárocích na dovolenou, které z toho vyplývají.
   
• Výše konkrétního nároku zaměstnance na dovolenou se určuje na základě součtu všech čekacích týdnů, které zaměstnanec získal – nezávisle na tom, u jakého podniku byly získány.
  Tím se zaměstnancům umožňuje získat čekací týdny potřebné pro nárok na dovolenou u několika různých podniků. Zaměstnanci mohou dovolenou čerpat v každém podniku nezávisle na tom, jak dlouho jsou v něm zaměstnáni.

Jak funguje rakouský postup pojišťovny nároků na dovolenou?

Systém rakouského postupu pojišťovny nároků na dovolenou funguje takto:

• Zaměstnanci ve stavebnictví nedostávají plnění ze zákonného nároku na dovolenou od svého zaměstnavatele, nýbrž výhradně od Pojišťovny pracovníků ve stavebnictví pro dovolené a odstupné (BUAK).
  Nárok zaměstnanců na dovolenou není adresován zaměstnavateli, nýbrž pojišťovně BUAK, která ho vyplácí.
   
• Za to platí zaměstnavatelé BUAK měsíčně příplatky ke mzdě (tzv. poplatky za dovolenou) a financují tak nárok svých zaměstnanců na dovolenou.
  BUAK vypočítá poplatky za dovolenou pomocí měsíčních hlášení zaměstnavatelů a předepisuje je zaměstnavatelům.
   
• Nárok na dovolenou vzniká pro zaměstnance pracující v Rakousku poměrně od prvního dne zaměstnání po úhradě poplatků za dovolenou.
   
• Denní poplatek se vypočítá podle činnosti zaměstnance a aktuálně platné hodinové mzdy podle kolektivní smlouvy.
  Základem výpočtu je pro všechny podniky následující vzorec:
  
  (hodinová mzda podle kolektivní smlouvy + 20 %) x faktor / 5
  Faktor stanoví rakouské ministerstvo sociálních věcí vyhláškou. Výše faktoru se řídí podle týdenní běžné pracovní doby upravené v kolektivní smlouvě.
  V současnosti činí
  • při 40,0 hodinách: 11,85
  • při 39,0 hodinách: 11,55
  • při méně než 39,0 hodinách: 11,40

Na vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnance se postup pojišťovny pro dovolené vztahuje i tehdy, když mají sociální pojištění v průběhu vyslání ve vlasti.

Bližší informace o přihlášení k sociálnímu pojištění a povinnosti vést dokumentaci v souvislosti se sociálním pojištěním najdete v tematickém bloku Formality v bodě nabídky Přihlášení k sociálnímu pojištění.